Na ostrově v Bodamském jezeře (Bodensee), jen pár kilometrů od Čechům tak
známého města Kostnice (Konstanz) se kdysi nacházel jeden z nejvýznamnějších
německých benediktinských klášterů. Doba jeho existence je úctyhodná - od 8. až
do 18. stol., kdy byl zrušen. Založen byl už r. 724 sv. Pirminem, což byl
iroskotský misionář a později i biskup, mající přátelské vztahy s Karlem
Martellem, dědečkem Karla Velikého. Pirmin nezaložil jen Reichenau, ale pod jeho
vedením vzniklo ještě několik klášterů dalších (např. Murbach v Alsasku a
porýnský Hornbach). Je pochován v Innsbrucku a o jeho životě píše známá Maria
Calasanz-Ziescheová, která se Reichenau a jeho obyvatelům věnovala i v několika
dalších dílech. Nejznámější je asi „Dokonalá svoboda“ o bl.Heřmanovi z Reichenau.
Klášter zažil několik slavných období. První doba rozkvětu nastala už za
Karla Velikého, pozdější vrchol za ottonských císařů (10.-11. stol.). Na ostrově
se nacházela proslulá písařská a iluminátorská škola, v níž vzniklo množství
nádherných rukopisů. Objednavatelé pocházeli z řad císařů, králů i duchovních.
Není divu, v zachovaných knihách dodnes září barvy a ztvárněné biblické výjevy a
počáteční písmena nejroztodivnějších tvarů vás „chytí za srdce“.. Později se
klášter pomalu ztrácí ze zorného pole panovníků a nastává úpadek. K úplnému
zrušení dochází na konci 18. století. Při dnešní návštěvě tu ovšem s potěšením
objevíte menší skupinka beuronských řeholníků (komunita Cella st. Benedikt, od
r. 2000).
S Reichenau se pojí jména vícera slavných osobností. Kromě sv.Pirmina je to
známý karolinský učenec z 9.stol., opat Walafrid Strabo, autor básnického spisku
o zahradnictví „De cultura hortorum“. Ve sbírce 27 básní popisuje různé byliny a
jejich léčivé účinky. Místní bylinkářská zahrada je údajně založená právě jím.
Kromě toho byl po určitou dobu vychovatelem Karla Holého, vnuka Karla Velikého.
Walafried studoval ve Fuldě pod proslulým Rabanem Maurem, od něhož pochází
zvláštní sbírka šifrovaných náboženských poemů o sv.Kříži „De laudibus sanctae
crucis“ (r.814).
V 11.století byl ve zdejším klášteře 30 let řeholníkem jeden z největších
učenců své doby blah. Heřman z Reichenau (též Augiensis – podle latin.názvu
ostrova Augia felix), zvaný kvůli svému těžkému tělesnému postižení Contractus.
Tento nadaný syn hraběte z Altshausenu byl celý život připoután na vozík. Přesto
se věnoval hudbě, matematice, astronomii, mechanice i historii, sestrojoval
astronomické přístroje, psal kroniky („Chronicon“) a stavěl hudební nástroje. Je
považován za autora mariánských antifon Salve Regina a Alma redemptoris Mater.
V benediktinském řádu je považován za svatého a jeho památku slaví 25.9. Jak
bylo zmíněno výše, jeho život zachytila v románu „Dokonalá svoboda“ spisovatelka
Marie C. Zieschová.
Ostrov je
spojen s pevninou silnicí lemovanou alejí topolů, jezdí sem autobus, lze využít
i přívoz a v létě pravidelnou lodní dopravu. Můžeme si tu prohlédnout tři
zachované kostely: v Oberzellu je to karolinský sv. Jiří z 9. stol., vyzdobený
krásnými malbami, v Mittelzellu románská bazilika P. Marie a sv. Marka, původně
klášterní kostel s nejstarší částí z r. 816 a gotickým chórem, s relikvií Svaté
Krve a ostatky sv. Marka. R. 888 zde byl pochován Karel Tlustý. Třetí je sv.
Petr a Pavel na opačném konci ostrova v Niederzellu, původně karolinský, později
opět románská bazilika (fresky v apsidě jsou z 11. stol.). Kromě kostelů mají
na ostrově i čtyři muzea a dva zámky. Zvlášť pěkná bude zřejmě návštěva na jaře
nebo v létě, pěstují tu totiž množství květin, což jsme my v zimním období
nemohli ocenit. Ale i v zimě má ostrov jakousi melancholickou krásu, zvlášť se
zamrzlým jezerem okolo a místními labutěmi..
Ještě malá zajímavost: známý „plán St.Gallen“, ideální model kláštera z
1.pol.9.stol., vznikl také zde a byl věnován sanktgallenskému opatovi. A další
„specialita“- v UNESCU nejsou zapsány jen místní kostelní stavby, ale rovnou
celý ostrov Reichenau.