Klášter Reichenau

Na ostrově v Bodamském jezeře (Bodensee), jen pár kilometrů od Čechům tak známého města Kostnice (Konstanz) se kdysi nacházel jeden z nejvýznamnějších německých benediktinských klášterů. Doba jeho existence je úctyhodná -  od 8. až do 18. stol., kdy byl zrušen. Založen byl už r. 724 sv. Pirminem, což byl iroskotský misionář a později i biskup, mající přátelské vztahy s Karlem Martellem, dědečkem Karla Velikého. Pirmin nezaložil jen Reichenau, ale pod jeho vedením vzniklo ještě několik klášterů dalších (např. Murbach v Alsasku a porýnský Hornbach). Je pochován v Innsbrucku a o jeho životě píše známá Maria Calasanz-Ziescheová, která se Reichenau a jeho obyvatelům věnovala i v několika dalších dílech. Nejznámější je asi „Dokonalá svoboda“ o bl.Heřmanovi z Reichenau.

Klášter zažil několik slavných období. První doba rozkvětu nastala už za Karla Velikého, pozdější vrchol za ottonských císařů (10.-11. stol.). Na ostrově se nacházela proslulá písařská a iluminátorská škola, v níž vzniklo množství nádherných rukopisů. Objednavatelé pocházeli z řad císařů, králů i duchovních. Není divu, v zachovaných knihách dodnes září barvy a ztvárněné biblické výjevy a počáteční písmena nejroztodivnějších tvarů vás „chytí za srdce“.. Později se klášter pomalu ztrácí ze zorného pole panovníků a nastává úpadek. K úplnému zrušení dochází na konci 18. století. Při dnešní návštěvě tu ovšem s potěšením objevíte menší skupinka beuronských řeholníků (komunita Cella st. Benedikt, od r. 2000).
S Reichenau se pojí jména vícera slavných osobností. Kromě sv.Pirmina je to známý karolinský učenec z 9.stol., opat Walafrid Strabo, autor básnického spisku o zahradnictví „De cultura hortorum“. Ve sbírce 27 básní popisuje různé byliny a jejich léčivé účinky. Místní bylinkářská zahrada je údajně založená právě jím. Kromě toho byl po určitou dobu vychovatelem Karla Holého, vnuka Karla Velikého. Walafried studoval ve Fuldě pod proslulým Rabanem Maurem, od něhož pochází zvláštní sbírka šifrovaných náboženských poemů o sv.Kříži „De laudibus sanctae crucis“ (r.814).
V 11.století byl ve zdejším klášteře 30 let řeholníkem jeden z největších učenců své doby blah. Heřman z Reichenau (též Augiensis – podle latin.názvu ostrova Augia felix), zvaný kvůli svému těžkému tělesnému postižení Contractus. Tento nadaný syn hraběte z Altshausenu byl celý život připoután na vozík. Přesto se věnoval hudbě, matematice, astronomii, mechanice i historii, sestrojoval astronomické přístroje, psal kroniky („Chronicon“) a stavěl hudební nástroje. Je považován za autora mariánských antifon Salve Regina a Alma redemptoris Mater. V benediktinském řádu je považován za svatého a jeho památku slaví 25.9. Jak bylo zmíněno výše, jeho život zachytila v románu „Dokonalá svoboda“ spisovatelka Marie C. Zieschová.
Ostrov je spojen s pevninou silnicí lemovanou alejí topolů, jezdí sem autobus, lze využít i přívoz a v létě pravidelnou lodní dopravu. Můžeme si tu prohlédnout tři zachované kostely: v Oberzellu je to karolinský sv. Jiří z 9. stol., vyzdobený krásnými malbami, v Mittelzellu románská bazilika P. Marie a sv. Marka, původně klášterní kostel s nejstarší částí z r. 816 a gotickým chórem, s relikvií Svaté Krve a ostatky sv. Marka. R. 888 zde byl pochován Karel Tlustý. Třetí je sv. Petr a Pavel na opačném konci ostrova v Niederzellu, původně karolinský, později opět románská bazilika (fresky v apsidě jsou z 11. stol.).  Kromě kostelů mají na ostrově i čtyři muzea a dva zámky. Zvlášť pěkná bude zřejmě návštěva na jaře nebo v létě, pěstují tu totiž množství květin, což jsme my v zimním období nemohli ocenit. Ale i v zimě má ostrov jakousi melancholickou krásu, zvlášť se zamrzlým jezerem okolo a místními labutěmi..
Ještě malá zajímavost: známý „plán St.Gallen“, ideální model kláštera z 1.pol.9.stol., vznikl také zde a byl věnován sanktgallenskému opatovi. A další „specialita“- v UNESCU nejsou zapsány jen místní kostelní stavby, ale rovnou celý ostrov Reichenau.