Hora sv. Otýlie

Hora sv. Otýlie (Mont sainte-Odile, Odilienberg) je známé alsaské poutní místo, nacházející se v pohoří Vogézy pouhý kousek za německou hranicí. 25 km od Štrasburku se na vysoké pískovcové skále rozkládá ženský benediktinský klášter, založený patronkou Alsaska sv. Otýlií. Svrchu je nádherný výhled do okolí a v klášteře je dokonce možné vcelku levně se ubytovat. Okolo hory vede působivá Křížová cesta s obrázky umístěnými přímo do skalních stěn. O něco níže je i zázračná studánka, jejíž voda prý léčí slepotu. Otýlie je totiž nejen patronkou Alsaska, ale i lidí s očními chorobami a bolestmi hlavy a uší.
Sv. Otýlie (Odile) se narodila v 7. století hraběti Adalrikovi v městečku Obernai. Protože byla slepá, otec ji zavrhl a byla poslána do kláštera v Burgundsku. Když jí bylo 12 let, navštívil klášter sv. Erhard, biskup z Regensburgu, jehož sem údajně zavedl anděl. Biskup dívku pokřtil a Otýlie začala vidět. Podle legendy ji poté její bratr zavedl domů, což hraběte tak rozlítilo, že svého syna zabil. Otýlie ho ale zázračně oživila. Otec se s ní smířil až na konci svého života a věnoval jí hrad Hohenbourg, dnešní Odilienberg čili Mont Sainte-Odile. Otýlie nahoře založila klášter a dole útulek pro poutníky a potřebné. Zemřela r. 720 a její ostatky jsou uloženy v kostele sv. Jana zde na Mont Sainte-Odile. Na jejím hrobě se děly zázraky a v 11. století byla prohlášena za svatou. Svátek má 13.12. (na sv. Lucii).
A ještě zajímavost - neúnavný sběratel ostatků Karel IV. získal část jejích ostatků a přivezl je do Prahy do katedrály sv. Víta. Kromě toho i v Čechách najdete několik kaplí s jejím zasvěcením, třeba ve Frýdku (s léčivou studánkou), ve Vyškově v kostele Nanebevzetí P.Marie, Čechůvkách u Prostějova i v Českých Budějovicích. A v západočeském barokním Manětíně mají i její sochu.
Okolní kraj se bude líbit snad každému, zvláště pak vinařům. Vinic je tu totiž nemalé množství, zrovna tak i hradů, vesniček se starobylými kostelíky a měst s krásnými hrázděnými domy. Například nedaleké rodiště sv. Otýlie Obernai a kousek dál známý Colmar. Takže i milovníci krajiny a památek se přijdou na své. Asi by nebylo marné zajet si do zdejších krajů na podzimní vinobraní.