Hora sv. Otýlie (Mont sainte-Odile, Odilienberg) je známé alsaské poutní
místo, nacházející se v pohoří Vogézy pouhý kousek za německou hranicí. 25 km od
Štrasburku se na vysoké pískovcové skále rozkládá ženský benediktinský klášter,
založený patronkou Alsaska sv. Otýlií. Svrchu je nádherný výhled do okolí a
v klášteře je dokonce možné vcelku levně se ubytovat. Okolo hory vede působivá
Křížová cesta s obrázky umístěnými přímo do skalních stěn. O něco níže je i
zázračná studánka, jejíž voda prý léčí slepotu. Otýlie je totiž nejen patronkou
Alsaska, ale i lidí s očními chorobami a bolestmi hlavy a uší.
Sv. Otýlie (Odile) se narodila v 7. století hraběti Adalrikovi v městečku
Obernai. Protože byla slepá, otec ji zavrhl a byla poslána do kláštera
v Burgundsku. Když jí bylo 12 let, navštívil klášter sv. Erhard, biskup
z Regensburgu, jehož sem údajně zavedl anděl. Biskup dívku pokřtil a Otýlie
začala vidět. Podle legendy ji poté její bratr zavedl domů, což hraběte tak
rozlítilo, že svého syna zabil. Otýlie ho ale zázračně oživila. Otec se s ní
smířil až na konci svého života a věnoval jí hrad Hohenbourg, dnešní Odilienberg
čili Mont Sainte-Odile. Otýlie nahoře založila klášter a dole útulek pro
poutníky a potřebné. Zemřela r. 720 a její ostatky jsou uloženy v kostele sv.
Jana zde na Mont Sainte-Odile. Na jejím hrobě se děly zázraky a v 11. století
byla prohlášena za svatou. Svátek má 13.12. (na sv. Lucii).
A
ještě zajímavost - neúnavný sběratel ostatků Karel IV. získal část jejích
ostatků a přivezl je do Prahy do katedrály sv. Víta. Kromě toho i v Čechách
najdete několik kaplí s jejím zasvěcením, třeba ve Frýdku (s léčivou studánkou),
ve Vyškově v kostele Nanebevzetí P.Marie, Čechůvkách u Prostějova i v Českých
Budějovicích. A v západočeském barokním Manětíně mají i její sochu.
Okolní kraj se bude líbit snad každému, zvláště pak vinařům. Vinic je tu
totiž nemalé množství, zrovna tak i hradů, vesniček se starobylými kostelíky a
měst s krásnými hrázděnými domy. Například nedaleké rodiště sv. Otýlie Obernai a
kousek dál známý Colmar. Takže i milovníci krajiny a památek se přijdou na své.
Asi by nebylo marné zajet si do zdejších krajů na podzimní
vinobraní.