Klášter Rajhrad

Jen malý kousek od Brna najdeme krásný benediktinský Rajhrad, nejstarší mužský klášter moravský. Založen byl roku 1045 knížetem Břetislavem pravděpodobně v rámci pokání za válečný výpad do Polska. (Někde zmiňují možnost předchozího kostelíku velkomoravského, navštíveného sv. Cyrilem a Metodějem, jinde zase klášter basiliánů, založený sv. Cyrilem.) Rajhrad spadal od svého vzniku až do počátku 19. století pod břevnovské opatství. Však je také někdy nazýván „Moravským Břevnovem“. A břevnovští bratři se sem také párkrát uchýlili v náročných dobách, např. za husitských válek. V období barokním se benediktini pustili do velkolepé přestavby podle návrhů slavného Jana Blažeje Santiniho. Krásný chrám sv. Petra a Pavla, druhá nejvýznamnější Santiniho stavba jižní Moravy po Křtinách, byl vysvěcen roku 1739.  Ovšem areál kláštera se kompletního dokončení dočkal až roku 1840. V 19. století se pak stává kulturním i náboženským centrem Moravy. Zato století dvacáté je zničující. V r. 1950 dochází v tzv. Akci K. k přepadení a zrušení mužských řádů a k internaci řeholních bratří. Majetek zabírá stát. V klášteře rajhradském se usídluje Čs. lidová armáda, a jak zde hospodaří, si jistě dovedeme představit. Konečně k navrácení zpět benediktinskému řádu dochází roku 1990.

Při vstupu do areálu můžeme obdivovat půvabné barokní sochy, rozmístěné v prostorách zahrady. A samozřejmě úžasný santiniovský chrám sv. Petra a Pavla. Z chrámového průčelí shlíží sochy sv. Vojtěcha a poustevníka Vintíře, uvnitř najdete dokonce i sv. Otýlii (viz Odilienburg, hora sv. Otýlie). Na štítu kostela září mozaikový obraz Neposkvrněného početí Panny Marie a v interiéru se nachází slavná „rajhradská Madona“. Tam můžete shlédnout i kamenného knížete-zakladatele Břetislava, vytvořeného Emanuelem Maxem a zamýšleného původně pro pražský Slavín. Prodej se však neuskutečnil a tak kníže, přijatý Rajhradem, od konce 19. století střeží vchod mariánské kaple. Kostel byl při naší podvečerní návštěvě ještě otevřen, bohužel fotografie vnitřku se mi příliš nevydařily a interiér kláštera nemám zachycen vůbec, neb již bylo po zavírací době. Prostě musíte si sem zajet a podívat se osobně.
Od roku 2005 lze v prostorách kláštera navštívit Památník písemnictví s nejstarší moravskou historickou knihovnou, čítající několik desítek tisíc svazků náboženského i vědeckého obsahu. Pokud umíte třeba hebrejsky, aramejsky nebo chaldejsky, mohli byste si v nich počíst. Nejstarší dílko se vzácnými staroslovanskými vpisky pochází už z 9. století. Mají tu i krásný Žaltář královny Rejčky a breviář probošta Vítka s iluminacemi Mistra Theodorika. Však se také knihovnou kdysi procházel třeba cestovatel Emil Holub, Josef Dobrovský, František Palacký a také prezident Masaryk.