Jen malý kousek od Brna najdeme krásný benediktinský Rajhrad, nejstarší
mužský klášter moravský. Založen byl roku 1045 knížetem Břetislavem
pravděpodobně v rámci pokání za válečný výpad do Polska. (Někde zmiňují možnost
předchozího kostelíku velkomoravského, navštíveného sv. Cyrilem a Metodějem,
jinde zase klášter basiliánů, založený sv. Cyrilem.) Rajhrad spadal od svého
vzniku až do počátku 19. století pod břevnovské opatství. Však je také někdy
nazýván „Moravským Břevnovem“. A břevnovští bratři se sem také párkrát uchýlili
v náročných dobách, např. za husitských válek. V období barokním se benediktini
pustili do velkolepé přestavby podle návrhů slavného Jana Blažeje Santiniho.
Krásný chrám sv. Petra a Pavla, druhá nejvýznamnější Santiniho stavba jižní
Moravy po Křtinách, byl vysvěcen roku 1739. Ovšem areál kláštera se kompletního
dokončení dočkal až roku 1840. V 19. století se pak stává kulturním i
náboženským centrem Moravy. Zato století dvacáté je zničující. V r. 1950 dochází
v tzv. Akci K. k přepadení a zrušení mužských řádů a k internaci řeholních
bratří. Majetek zabírá stát. V klášteře rajhradském se usídluje Čs. lidová
armáda, a jak zde hospodaří, si jistě dovedeme představit. Konečně k navrácení
zpět benediktinskému řádu dochází roku 1990.
Při
vstupu do areálu můžeme obdivovat půvabné barokní sochy, rozmístěné v prostorách
zahrady. A samozřejmě úžasný santiniovský chrám sv. Petra a Pavla. Z chrámového
průčelí shlíží sochy sv. Vojtěcha a poustevníka Vintíře, uvnitř najdete dokonce
i sv. Otýlii (viz Odilienburg, hora sv. Otýlie). Na štítu kostela září mozaikový
obraz Neposkvrněného početí Panny Marie a v interiéru se nachází slavná
„rajhradská Madona“. Tam můžete shlédnout i kamenného knížete-zakladatele
Břetislava, vytvořeného Emanuelem Maxem a zamýšleného původně pro pražský
Slavín. Prodej se však neuskutečnil a tak kníže, přijatý Rajhradem, od konce 19.
století střeží vchod mariánské kaple. Kostel byl při naší podvečerní návštěvě
ještě otevřen, bohužel fotografie vnitřku se mi příliš nevydařily a interiér
kláštera nemám zachycen vůbec, neb již bylo po zavírací době. Prostě musíte si
sem zajet a podívat se osobně.
Od roku 2005 lze v prostorách kláštera navštívit Památník písemnictví
s nejstarší moravskou historickou knihovnou, čítající několik desítek tisíc
svazků náboženského i vědeckého obsahu. Pokud umíte třeba hebrejsky, aramejsky
nebo chaldejsky, mohli byste si v nich počíst. Nejstarší dílko se vzácnými
staroslovanskými vpisky pochází už z 9. století. Mají tu i krásný Žaltář
královny Rejčky a breviář probošta Vítka s iluminacemi Mistra Theodorika. Však
se také knihovnou kdysi procházel třeba cestovatel Emil Holub, Josef Dobrovský,
František Palacký a také prezident Masaryk.