Někdy též nesprávně Sukoslav podle bájné stavby kronikáře Václava Hájka
z Libočan (romantici se domnívali, že se jedná o totožný objekt). Leží asi
kilometr od obce stejného jména (ještě máme Kostomlaty pod Řípem a nad Labem)
nedaleko města Bíliny. Hrad byl vybudován pány z Oseka (Rýzmberka) v 1. polovině
14. století na místě bývalého slovanského hradiště. Roku 1335 ho zakoupil
budoucí císař Karel IV, tehdy ještě markrabí moravský. Později tu vládli páni ze
Žerotína a Dubé. Počátkem husitských válek se Kostomlaty nacházejí v držení
komtura řádu Německých rytířů Albrechta Škopka z Dubé, čili na protihusitské
straně. Nicméně roku 1435 ho již vlastní představitel strany opačné - známý
husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, přičemž není zcela jasné, kterak ho nabyl.
Pověst praví, že po bitvě u Lipan Jakoubek přešel na Zikmundovu stranu a díky
tomu musí dodnes jeho duch bloudit rozvalinami s černou skvrnou v podobě kalicha
na čele. Tak kdo ví..? Jeho potomci Kostomlatští z Vřesovic se zde udrželi do
roku1623, kdy jim byl hrad pro účast na stavovském povstání konfiskován. O rok
později zakoupil tehdy již zpustlé Kostomlaty Humprecht st. Černín z Chudenic.
V polovině 19. století byl v předhradí postaven hostinec, některé budovy
částečně opraveny a zpřístupněna velká věž. Ta dnes již přístupná není a
restaurace neexistuje. Kdeže doby romantismu jsou..
Celoročně přístupný hrad
dnes patří Lesům ČR a pečuje o něj Občanské sdružení pro záchranu hradu
Kostomlaty. Zájemce o podrobnější hradní historii odkazuji např. na „Peťánkův
svět turistiky a fotek“ (http://petanek.org/),
kde jsem se mj. inspirovala.
A teď něco přímo o obci Kostomlaty- vida, opět bývalé poutní místo! V parku
se nachází mariánská kaplička Panny Marie Pomocné s léčivým pramenem. Voda
vyvěrá za oltářem a pramen je vyveden do volně přístupné kamenné stavby. A jak
ke vzniku došlo? Místní panský sládek Christoph Habel,který byl velkým ctitelem
Panny Marie, si nechal zhotovit obraz P.Marie Pomocné od truhláře Patzelta
z Mošnova. R.1734 ho zastihla těžká nemoc, ze které se stále nemohl uzdravit.
Modlil se tedy k Panně Marii na obraze, pil vodu ze zdejší studánky – a uzdravil
se. Mariánský obraz s poděkováním pak umístil na kamennou stavbičku nad
studánku. Zprávy o uzdravení se rychle rozšířily a na místo začali proudit
poutníci. Došlo k dalším uzdravením a v roce 1743 se začalo se stavbou kaple.
Byla větší než dnešní, se sakristií a kůrem s varhany. Z průčelí shlížely sochy
P.Marie s Ježíškem, sv.Vojtěcha, z oltáře Panna Marie Pomocná. Poutníků
nepřicházelo málo, podle záznamů z r. 1770 ročně až 30 tisíc. Dnešní kaplička je
poněkud menší a pochází až z počátku 19. století.
Ve Kostomlatech najdeme i bývalý zámek, postavený na místě tvrze koncem 17.
století Humprechtem Černínem z Chudenic. Později zde sídlili Clary-Aldringenové,
Věžníkové z Věžník a Ledebourové. V 19. století byl ovšem zámek přeměněn na
ženský nápravný ústav.
Kostomlatský kostel sv. Vavřince je původně románskou stavbou z doby okolo r.
1230, zřejmě vystavěnou pány z Oseka (z Rýzmburka, Hrabišici). Však z něj také
vedla krytá chodba do předchůdce dnešního zámku. V době barokní neunikl
přestavbám, za Clary-Aldringenů dokonce samotného Ottavia Broggia. Po válce a za
socialismu kostel jako mnoho jiných v kraji zchátral, naštěstí se mu již
od osmdesátých let věnují obětaví místní.
Takže výletních cílů nemálo, jen vyrazit...