Panenský Týnec

Panenský Týnec ležící nedaleko města Slaný, je přes svou nevelkou rozlohu docela známým místem. Gotické chrámové torzo, které tu dnes návštěvníci obdivují, nepochází kupodivu ze stavby rozbořené, ale naopak nedostavěné. Kostel, stejně tak jako zdejší klášter klarisek, založili majitelé místního panství, páni ze Žerotína.

Oni také Žerotínové nebyli žádným nevýznamným rodem, pocházel z nich např. proslulý turnajový bojovník Plichta ze Žerotína z dob Jana Lucemburského, a také významný moravský předbělohorský šlechtic Karel st. ze Žerotína.
Klášter, založený již ve 13. století, byl teprve třetím domem klarisek v českých zemích – prvenství drží pražský Anežský klášter, druhý stál v Chebu. Roku 1420 se právě zde skryly pražské řádové sestry před husity – a zůstaly tu 200 let.. Za josefínských náboženských reforem byl ovšem jejich klášter zrušen a panství prodáno měšťanu Tuscanymu, který si v bývalé klášterní zahradě zřídil zámeček. Jeho empírovou hrobku najdete na zdejším hřbitově. Zde je pohřben i známý český cestovatel 19. století, botanik, vynálezce (a velký sběratel orchidejí) Benedikt Roezl, jehož socha stojí na pražském Karlově náměstí. Bývalý klášter dnes spravuje obecní úřad, který zde má kromě kanceláří a knihovny také obřadní síň - takže pokud byste se snad chtěli vdávat/ženit právě zde...
Samotné místo má historii ještě starší, ba pravěkou. Lokalita ležela na tzv. Královské cestě, důležité to spojnici z Prahy do Lipska, a první písemné zmínky o Týnci pocházejí již z poč. 12. století. Z důležitých novověkých událostí nutno zmínit datum 19.8.1813 – tehdy se totiž Panenský Týnec stal místem setkání hned tří korunovaných hlav -  rakouského císaře Františka I., pruského Bedřicha Viléma a ruského cara Alexandra (který v Týnci i přenocoval).
Dnes sem pro změnu zajíždějí hledači silných energetických zón – jsou totiž přesvědčeni, že zdejší prostory nedostavěného chrámu mají velmi pozitivní zdravotní účinky.. Inu, v každém případě je to místo velmi zvláštní i vlídné. (Však nejspíš i zde kdysi sestry klarisky vyráběly své proslulé uzdravující kapky sv. Anežky...)
Malý kousek od Panenského Týnce, nedaleko od silnice, se nachází kaplička sv. Blažeje s pramenem léčivé vody, o níž se zmiňuje ve svém díle i Václav Beneš Třebízský. Trochu nezvyklé zasvěcení zvolil na poděkování hrabě Martinic ze Smečna – po napití vody ze zdejší studánky se jeho synkovi uvolnila rybí kost v krku, kterou se dusil. A svatý Blažej je patronem právě proti nemocem krku.. Jen nevím, zda by se vám podařilo napít se léčivé vody i dnes. Kaplička se myslím nachází na soukromém ohrazeném pozemku a při letmé návštěvě se nám místo nezdálo příliš přístupné. Ale třeba se mýlím..