Chotěšov, klášter neznámý

Alespoň se tak domnívám, přestože se Chotěšov řadí k našim nejstarším klášterům. Je totiž ženským protipólem premonstrátské Teplé. Oba kláštery založili sourozenci – Teplou blah. Hroznata, Chotěšov pak v letech 1202-1210 jeho sestra Vojslava – pravda, ve skutečnosti také Hroznata, ovšem na její žádost. Sestry premonstrátky sem byly vyslány až z Doksan. Klášteru se daří především za vlády Karla IV., tehdy se v jeho držení nacházejí dokonce 3 města a 56 vesnic! Ovšem za husitů nastávají krušnější časy...



V polovině 18. století klášter, tak jako mnoho dalších, opět vzkvétá, nicméně zanedlouho přichází Josef II. se svými reformami a Chotěšov ruší. Budovy a majetek připadají Náboženskému fondu a sestřičky musí pryč. Následně majetek odkupuje kníže Thurn-Taxis z Regensburgu. Klášterní kostel postupně chátrá a nakonec je stržen. Koncem 19. stol. je konvent pronajat sestrám salesiánkám. Ty zakládají dívčí penzionát, fungující až do 2. světové války. Tehdy je zde zřízen ženský starobinec. A jak po válce? Do zdejších prostor se stěhuje čs. armáda, která budovy postupně devastuje až do r. 1973. Malá (leč ne zcela jistá) zajímavost - nějakou dobu prý v Chotěšově sloužil písničkář Karel Kryl, který tu měl složit i svého slavného Anděla.

Po roce 1989 získaly sestry salesiánky část kláštera zpět, dnes patří konvent obci Chotěšov a krásná klášterní zahrada plzeňskému biskupství. Najdete tu i půvabný malý hřbitůvek, kde odpočívají bývalé sestřičky a jejich duchovní pastýři. Občanské sdružení klášter Chotěšov (http://www.klasterchotesov.eu/ ) ve zdejších prostorách pořádá výstavy a různé akce, hudební i jiné, jako jsou třeba Slavnosti slunovratu, Noc kostelů, Otevírání a Zamykání kláštera a další. Kromě toho probíhají pravidelné prohlídky a v klášteře se nachází i malé muzeum, kde vás rádi a ochotně seznámí s místní historií i sbírkami. Taktéž čeští i zahraniční filmaři občas působivých prostor využívají (kupříkladu Žert, Andělská tvář, Česká spojka a mnohé jiné).

Chotěšov naleznete cca 15 km od Plzně. Pokud pouze projíždíte okolo, letmý pohled ze silnice vás sice příliš nepřiláká (klášter je veliký a opravy drahé), ale zajedete-li dolů ke vchodu, budete rozhodně ohromeni pohledem, jaký se vám zespodu naskytne – zahrada i klášter jsou opravdu nádherné.

A ještě poslední zajímavost – v Chotěšově se narodil pozapomenutý význačný malíř, architekt (a památkář s velkými zásluhami o pražskou katedrálu sv. Víta) F.X.Margold. Leccos zajímavého se o něm můžete dozvědět jak v místním muzeu, tak ve zdejší publikaci Zapomenutý fantóm. Třebas to, že podle něj a jeho ženy r. 1928 vytvořil Vojtěch Sucharda hlavice pilířů ve Svatovítské katedrále (Margoldovi přitom ponechal jeho nepostradatelný klobouk)...


impozantní klášterní budova

    

 
klášterní věž


 vchod (či východ) stráží Panna Maria Pomocná


klášterní výtah









výhledy do kraje


hrající anděl a sestřičky na obnovené nástropní fresce




pohled do dvora



 




chodby nekonečna

 
na kůru



zde je dnes možno se oženit (či provdat)


Panna Maria Dobrá Pastýřka


freska hodně netypická - Panna Maria Ochránkyně zahání vlky






místo pro koncerty

oltáře



úspěšná střelba čs. vojáka
 
požární zabezpečení dob minulých



Karel Kryl se svým Andělem






 
Panna Maria u pramene


hudební slavnosti v zahradě


chotěšovské růže


hřbitov sestřiček


s ulámanými křížky




zapomenutý Margoldův klobouk