V polovině 18. století klášter, tak jako mnoho dalších, opět vzkvétá, nicméně zanedlouho přichází Josef II. se svými reformami a Chotěšov ruší. Budovy a majetek připadají Náboženskému fondu a sestřičky musí pryč. Následně majetek odkupuje kníže Thurn-Taxis z Regensburgu. Klášterní kostel postupně chátrá a nakonec je stržen. Koncem 19. stol. je konvent pronajat sestrám salesiánkám. Ty zakládají dívčí penzionát, fungující až do 2. světové války. Tehdy je zde zřízen ženský starobinec. A jak po válce? Do zdejších prostor se stěhuje čs. armáda, která budovy postupně devastuje až do r. 1973. Malá (leč ne zcela jistá) zajímavost - nějakou dobu prý v Chotěšově sloužil písničkář Karel Kryl, který tu měl složit i svého slavného Anděla.
Po roce 1989 získaly sestry salesiánky část kláštera zpět, dnes patří konvent obci Chotěšov a krásná klášterní zahrada plzeňskému biskupství. Najdete tu i půvabný malý hřbitůvek, kde odpočívají bývalé sestřičky a jejich duchovní pastýři. Občanské sdružení klášter Chotěšov (http://www.klasterchotesov.eu/ ) ve zdejších prostorách pořádá výstavy a různé akce, hudební i jiné, jako jsou třeba Slavnosti slunovratu, Noc kostelů, Otevírání a Zamykání kláštera a další. Kromě toho probíhají pravidelné prohlídky a v klášteře se nachází i malé muzeum, kde vás rádi a ochotně seznámí s místní historií i sbírkami. Taktéž čeští i zahraniční filmaři občas působivých prostor využívají (kupříkladu Žert, Andělská tvář, Česká spojka a mnohé jiné).
Chotěšov naleznete cca 15 km od Plzně. Pokud pouze projíždíte okolo, letmý pohled ze silnice vás sice příliš nepřiláká (klášter je veliký a opravy drahé), ale zajedete-li dolů ke vchodu, budete rozhodně ohromeni pohledem, jaký se vám zespodu naskytne – zahrada i klášter jsou opravdu nádherné.
A ještě poslední zajímavost – v Chotěšově se narodil pozapomenutý význačný malíř, architekt (a památkář s velkými zásluhami o pražskou katedrálu sv. Víta) F.X.Margold. Leccos zajímavého se o něm můžete dozvědět jak v místním muzeu, tak ve zdejší publikaci Zapomenutý fantóm. Třebas to, že podle něj a jeho ženy r. 1928 vytvořil Vojtěch Sucharda hlavice pilířů ve Svatovítské katedrále (Margoldovi přitom ponechal jeho nepostradatelný klobouk)...

impozantní klášterní budova




klášterní věž

vchod (či východ) stráží Panna Maria Pomocná

klášterní výtah




výhledy do kraje

hrající anděl a sestřičky na obnovené nástropní fresce


pohled do dvora




chodby nekonečna


na kůru

zde je dnes možno se oženit (či provdat)

Panna Maria Dobrá Pastýřka

freska hodně netypická - Panna Maria Ochránkyně zahání vlky


místo pro koncerty


oltáře

úspěšná střelba čs. vojáka


požární zabezpečení dob minulých

Karel Kryl se svým Andělem




Panna Maria u pramene

hudební slavnosti v zahradě

chotěšovské růže

hřbitov sestřiček

s ulámanými křížky


zapomenutý Margoldův klobouk