Místa zvláštní: Chotěšov, klášter neznámý

Alespoň se tak domnívám, přestože se Chotěšov řadí k našim nejstarším klášterům. Je totiž ženským protipólem premonstrátské Teplé. Oba kláštery založili sourozenci – Teplou blah. Hroznata, Chotěšov pak v letech 1202-1210 jeho sestra Vojslava – pravda, ve skutečnosti také Hroznata, ovšem na její žádost. Sestry premonstrátky sem byly vyslány až z Doksan. Klášteru se daří především za vlády Karla IV., tehdy se v jeho držení nacházejí dokonce 3 města a 56 vesnic! Ovšem za husitů nastávají krušnější časy...

V polovině 18. století klášter, tak jako mnoho dalších, opět vzkvétá, nicméně zanedlouho přichází Josef II. se svými reformami a Chotěšov ruší. Budovy a majetek připadají Náboženskému fondu a sestřičky musí pryč. Následně majetek odkupuje kníže Thurn-Taxis z Regensburgu. Klášterní kostel postupně chátrá a nakonec je stržen. Koncem 19. stol. je konvent pronajat sestrám salesiánkám. Ty zakládají dívčí penzionát, fungující až do 2. světové války. Tehdy je zde zřízen ženský starobinec. A jak po válce? Do zdejších prostor se stěhuje čs. armáda, která budovy postupně devastuje až do r. 1973. Malá (leč ne zcela jistá) zajímavost - nějakou dobu prý v Chotěšově sloužil písničkář Karel Kryl, který tu měl složit i svého slavného Anděla.

Po roce 1989 získaly sestry salesiánky část kláštera zpět, dnes patří konvent obci Chotěšov a krásná klášterní zahrada plzeňskému biskupství. Najdete tu i půvabný malý hřbitůvek, kde odpočívají bývalé sestřičky a jejich duchovní pastýři. Občanské sdružení klášter Chotěšov (http://www.klasterchotesov.eu/ ) ve zdejších prostorách pořádá výstavy a různé akce, hudební i jiné, jako jsou třeba Slavnosti slunovratu, Noc kostelů, Otevírání a Zamykání kláštera a další. Kromě toho probíhají pravidelné prohlídky a v klášteře se nachází i malé muzeum, kde vás rádi a ochotně seznámí s místní historií i sbírkami. Taktéž čeští i zahraniční filmaři občas působivých prostor využívají (kupříkladu Žert, Andělská tvář, Česká spojka a mnohé jiné).

Chotěšov naleznete cca 15 km od Plzně. Pokud pouze projíždíte okolo, letmý pohled ze silnice vás sice příliš nepřiláká (klášter je veliký a opravy drahé), ale zajedete-li dolů ke vchodu, budete rozhodně ohromeni pohledem, jaký se vám zespodu naskytne – zahrada i klášter jsou opravdu nádherné.

A ještě poslední zajímavost – v Chotěšově se narodil pozapomenutý význačný malíř, architekt (a památkář s velkými zásluhami o pražskou katedrálu sv. Víta) F.X.Margold. Leccos zajímavého se o něm můžete dozvědět jak v místním muzeu, tak ve zdejší publikaci Zapomenutý fantóm. Třebas to, že podle něj a jeho ženy r. 1928 vytvořil Vojtěch Sucharda hlavice pilířů ve Svatovítské katedrále (Margoldovi přitom ponechal jeho nepostradatelný klobouk)...